Jednoduché, rychlé, levné, zdravé, z dostupných surovin a velká mňamka. Lépe bych asi toto řecké jídlo nepopsala. Naučili mě ho kolegové z našeho ostrova, kteří ho zase okoukali od kamarádky Daniely z Kréty a tak dále a tak dále. Znáte to, jak se pak recepty šíří. Nejprve mi kombinace brambor a mrkve zněla trochu divně. Trochu jsem se nad tím ksichtila,...
V předchozím článku o vůbec první cestě do Řecka jsem zmiňovala možnost dopravy autem, lodí a kombinací obojího. Vzbudilo to celkem zájem. A ptáte se jak na to. Je vidět, že letadlo přestalo být jediná možnost, která nás při cestách do Řecka baví. Mám to štěstí, že jsem přímo u zdroje všech informací, protože sdílím řecký ostrov Triaelia se stejně „postiženými“ nadšenci pro...
Bude tahle cesta do Řecka vaše první? Konečně si splníte sen a vyrazíte? Gratuluji! Každé poprvé je vždycky náročné a tak vás občas přepadnou obavy, co vás tam jako čeká. V tomto článku najdete přehled všeho, co mě napadlo, když jsem se vžila do vaší kůže. Takže klid a pomyslnou bránou vstupme do země bohů 😉 Kam to vlastně bude Řecko je...
Týká se vás výše uvedené? Ještě jste neměli tu čest se s karobem potkat? Nezoufejte! Napravíme to a seznámíme vás. Ale možná je to jen nedorozumění a znáte ho pod jiným jménem. Karob nebo také svatojánský chléb nebo rohovník obecný. To všechno jsou názvy pro jednu jedinou věc. Plody stromu ve tvaru protáhlé fazole. Ty pak po dalším zpracování...
Asi nijak, zřejmě to nemají pojmenované, ale prostě to žijou! Hygge, lagom – v poslední době na mě vypadávají tahle slova takřka z každého druhého časopisu. Jdu kolem knihkupectví a co nevidím za výlohou? Hygge, hygge a zase hygge. Lagom trochu pokulhává, asi nováček. „O co tady kráčí,“ ptám se. Prozradím. Hygge (vyslovte tak trochu německy „hüg“, koncové „e“ spolkněte) k nám ...
Když se řekne Santorini – co všechno se člověku vybaví?? Kouzelné domečky na kopci, kýč, romantika, mystično a historie, závan luxusu, lidský babylon, přecpané uličky, fronty na úžasnou fotku zapadajícího slunce, široširá mořská pláň, na kterou shlížíte z vrcholu skály, spořádaně proudící davy turistů, taverny s výhledem, který tají dech … a podruhé se vám zatají, když se podíváte, jak velký průvan...
Jedeme do finále, v mém deníku zbývá už jen pár popsaných stránek. Den 6. – čtvrtek Člověk má sny. Nebo by je alespoň měl mít. Některé jsou uskutečnitelné v podstatě zítra či pozítří, některé ve svých srdcích nosíme dlouho a dlouho a ono pořád nic. Takhle já si nosím v hlavě myšlenku, že se určitě musím dostat na Santorini. Celkem profláknutý...
Den 3. – pondělí Tak na tenhle den jsem se moc těšila. Jedeme totiž na ochutnávku do jednoho vinařství v oblasti Peza, abychom okoštovali a vybrali vína na náš řecký ostrov v Plzni. A hlavně také moji oblíbenou Retsinku. Když se ráno probudím s pohledem na moře v dáli, vím, že to bude super den. Takže žádné lenošení a šup snídaně, oblékání, udělat ze sebe člověka a ….....
Den 1. – sobota Po půl roce je to zase tady. Letím…. Nesnáším ranní odlety, tedy odlety nad ránem, tj. ve 3 nebo 4 hodiny. S časovým přestihem, se kterým na letišti musíte být, je to na nic. Nevíte, zda máte jít spát nebo raději ne a rovnou vyrazit. Tak takhle to tentokráte nebude. Letadlo zamíří do Heraklionu ve 12:00,...
Ano, je to pravda, nechodil jsem do práce. Takřka jeden a půl týdne jsem tam nebyl. A víte proč? No tak já vám to teda řeknu…teda štěknu. Přišla na mě nemoc. A ne ledajaká! Dokonce jsem musel na operaci. Moc se mi to nehodilo, za pár dní to valím na ten pravý ostrov za krétskýma kámošema, ale co se dalo dělat. Zdraví je zdraví!...
