Ještě se neznáte s karobem? Tak šup! Je nejvyšší čas!

Týká se vás výše uvedené? Ještě jste neměli tu čest se s karobem potkat?  Nezoufejte! Napravíme to a seznámíme vás.  Ale možná je to jen nedorozumění a znáte ho pod jiným jménem.

Karob nebo také svatojánský chléb  nebo rohovník obecný.

To všechno jsou názvy pro jednu jedinou věc.  Plody stromu ve tvaru protáhlé fazole. Ty pak po dalším zpracování můžeme použít jako poněkud zdravější alternativu kakaa nebo čokolády.

Jde o velmi starou rostlinu, u které se vlastně ani přesně neví, odkud pochází. Má se za to, že pochází z oblasti východního Středomoří a nebo Arabského poloostrova. Staří Řekové tento strom rozšířili do Itálie a Řecka a Arabové zase na severoafrické pobřeží.

Je to středně velký strom, který doroste až do 10 metrů, vyjímečně i více. Má hlavní dobu květu v podzimním období jako jediný středomořský strom.

Plody stromu, které budeme láskyplně nazývat karob, se v hojné míře používají v potravinářství. Také se z nich dělá pálenka a poslouží i ke krmení dobytka. Z plodů se izoluje karobová guma, která je povolená jako přírodní aditivum.  (éčko E 410)

Karob nachází uplatnění v podstatě od celých karobových lusků, přes malé kousky karobu nabízené jako karobový čaj až po mletý prášek připomínající kakao a mouku, která se dá využít při bezlepkové dietě nebo pro kojence. Poválečná generace si možná pamatuje karobové lusky, které maminky svým dětem kupovaly v zelinářství jako obdobu čokolády. Ta tenkrát opravdu nebyla k mání.

Uvnitř  lusků jsou malá zrníčka, poměrně tvrdá. Tak na ně bacha!   Při chroustání  lusků jen tak bych doporučila  obezřetnost, pokud se s plným nasazením zakousnete přímo do zrnka,  možná  pak  budete muset brnknout svému zubaři.

Tato semena se ve Středomoří používala jako váhová jednotka. Z hmotnosti  semen byla odvozena jednotka hmotnosti pro drahé kameny při oceňování. Velikost a váha těchto semen je uniformní a ve zmiňované oblasti běžně dostupná.  Semena dostala v řečtině  jméno „kerátion“ a odtud byl už jen krůček  k názvu karát.  Tento postup byl následně standardizován  a tak tedy dnes víme, že je 1 karát definován jako 0,2 gramu.

Údajně si semena žádají také farmaceutické firmy. Těm se hodí při výrobě želatinového obalu, který dopravuje léčivou látku do organismu člověka s tím, že je třeba, aby látka byla vstřebávána s určitou časovou prodlevou.

Svatojánský chléb kromě toho, že je bohatý na železo a fosfor, má také jednu fantastickou vlastnost – obsahuje 3x více vápníku než mléko.

Což je výborná zpráva pro ty, kteří mléko zrovna nemusí nebo ho z nějakého důvodu nemohou. Vápníku není nikdy dost, ale v určitých životních etapách se jeho přísun do těla hůře hlídá. Například ženy velmi často trpí osteoporózou (řídnutí kostí, což může ve finále vést až k samovolných zlomeninám) a tak právě v tomto případě je třeba vápník hrnout do těla o sto šest.  A  s karobem to jde jedna báseň 🙂

Pro někoho může být problém kakao. Byť bude sebekvalitnější,  může vyvolat problémy například u lidí, kteří trpí dnou. Obsahuje poměrně dost purinů, se kterými se při této nemoci opravdu nechceme kamarádit.  Jen pro představu – například ve 100 gramech brambor je 6 mg purinů. Ve 100 gramech kakaového prášku je 1900 mg purinů! A to už je opravdu problém!  Sama jsem to osobně zažila, protože můj táta měl uvedené problémy a stačilo opravdu málo, třeba jen  trochu kakaa v nějakém dortu, vánočním cukroví  a v podstatě do několika hodin se dostavily problémy. Tehdy jsem bohužel ještě neznala karob a tak mělo kakao v naší rodině přísný zákaz. Dnes bych ho hravě nahradila právě karobovým práškem.

Mimochodem, víte proč jeden z názvů je Svatojánský chléb? Protože Jan Křtitel se jimi živil a  přežil tak pobyt na poušti.

Já osobně jsem se poprvé setkala s karobovým sirupem před několika lety na Kypru a upřímně přiznávám – moc jsem nevěděla, co s ním. Jako správný turista jsem si domů sirup přivezla, ale co s ním budu dělat bylo ve hvězdách.

Až když jsem se ocitla na řeckém ostrově, objevila jsem o něm více informací a dnes je  součástí mé kuchyně. Bez sirupu už ani ránu.

Je-li za řeckou klasiku považován bílý jogurt s medem, já už si nedovedu představit jogurt bez karobového sirupu. Je o mně známo, že vše řecké je mi blízké a tak pravidelně svádím boj, jestli med nebo karob. Často je to nerozhodně a dopřeju si obojí.

Mým velkým favoritem je jogurt, jasně že řecký 😉 a  ten v misce zaliju karobovým sirupem, nakrájím banán, opět dám sirup a povrch vydatně popráším skořicí. Ona totiž skořice také umí zázraky.

A tak se vám tady svěřím s tím, co všechno já s karobem dokážu. Jsem si totiž vědoma toho, že jde o věc pro mnohé z nás neznámou.

• Tak například palačinky. Tady se pravidelně má karobová vášeň  rozjede ve velkém.  Buď  karobovým sirupem natřete palačinky místo zavařeniny a dál jeďte tak, jak jste zvyklí. Nebo nalijte sirup  na  naplněné palačinky. A moje verze je taková, že natírám palačinky zavařeninou, preferuji raději výraznější chutě (například rybízová nebo višňová). Pak místo moučkového cukru „zasypu“ karobovým práškem (a nešetřím) a nakonec ještě zaliju sirupem.

• Většina z nás již někdy ochutnala cuketovou pochoutku. Přiznejte se, že jste se také divili, kam se poděla ta zelená věc? Při její přípravě se do těsta přidává buď kakao nebo skořice. A já nahrazuji karobovým práškem.
• Že je snídaně  to nejlepší, co pro sebe můžeme na startu dne udělat, o tom už nikdo nepochybuje. Někteří z nás to dotáhli do dokonalosti a připravují si různé zdravé kaše. I v tomto případě použijte karobový prášek a finální úpravu dotáhněte karobovým sirupem.  Já jsem v podstatě líná stát u sporáku a vařit kaši. Moc se mi osvědčila varianta s předpřipravením už večer a ráno jen doladit detaily. Takže večer namočím jemné ovesné vločky do mléka, přidám hojně karobového prášku, skořici a karobový sirup a v uzavřené misce nechám v lednici do rána. Vločky se s mlékem pěkně propojí, změknou a vytvoří právě tu žádanou kašovitou konzistenci. Ráno jen přidám nějaké ovoce, navrchu ještě zaliji  karobovým sirupem a je hotovo.

• A co takhle vánoční pracny! Tak tam nahradím kakao karobovým práškem a jeho přirozená sladkost dovoluje i ubrat na cukru. Letos jsem je vytunila ještě víc.  Při  zpracovávání těsta jsem si výrazně pomáhala karobovou mouku a nikoliv klasickou hladkou mouku, kterou většina z nás používá na podsypávání, aby se těsto nelepilo k  podložce. Tím se karobová mouka dostala i do těsta samotného.

• Honí vás mlsná? Zkuste nahradit chipsy a lupínky právě karobem – pokud nechcet chroupat celé lusky, zvolte  malé kousky, které se prodávají  pro přípravu karobového čaje, ale velmi dobře poslouží i tomuto účelu  😉

• V podstatě jakýkoliv dezert, dortík, pohár ozvláštníme, vylepšíme nebo jen dozdobíme nějakým karobovým produktem. Ať už jen posypat karobovým práškem či jen moderně umělecky pocákat talířek, na kterém servírujeme.  Sladké karobové sušenky snadno nalámeme a užijeme jako posypku například na zmrzlinový pohár. Fantazii se meze nekladou.

Sortiment produktů z karobu je široký. Kromě mouky, Karoffee – náhražky kávy z karobu, čaje, sirupu seženeme i různé karobové pomazánky, které strukturou připomínají džem.  Nebo obdoba Nutelly – karobová pasta Deli Carob ze svatojánského chleba, ve které jsou mikroskopická zrnka karobu, která dávají této karobové pastě zcela jiný rozměr než na jaký jsme u Nutelly zvyklí.

V každém případě je karob a vše, co se z něj vyrábí, u nás trochu velká neznámá. Tak ho vpusťme do svých kuchyní.Výborně chutná a když mu propadneme, dá se s čistým svědomím  říct, že děláme něco pro své zdraví.  Ale pozor!  Některé produkty jsou vyloženě návykové. To jen abyste si pak nestěžovali, že jsem  vás nevarovala 😉 .