A kufr nikde!

Potkalo mě přesně to, o čem všichni víme, že se to děje, ale zároveň si všichni tak trochu hrajeme na to, že nám se to snad nestane.

Stojíte na letišti u pásu, kde vyjíždí jeden kufr za druhým a ten váš stále nikde. Lehce znervózníte… Když se pás zastaví, je vám jasné, že máte problém. Protože vaše zavazadlo zůstalo někde, kde nejste vy!

Ale pojďme od začátku.

Letěla jsem na prodloužený víkend do Řecka. Takže zavazadlo jsem volila jen příruční. Měla jsem dokonce tarif, kde jsem nesměla mít ani kabelku. To už mi přišlo trochu káách, no ale dejme tomu. Jednu malou jsem si sbalila do příručního kufříku, protože jako žena chci v Řecku čtyři dny nějak fungovat a neběhat s igelitkou, to dá rozum, že jo!

První zvláštnost začala v Praze při odbavení, že mi nabízeli odbavení příručního kufříku zdarma až do cílové destinace, protože prý mají plné letadlo a stejně nám ty kufry asi seberou, říkal ten mladík. Do toho se mi moc nechtělo, nebyla jsem na to připravená, takže jsem odmítla. Ale jak řekl, tak se stalo.

Při poslední kontrole před vstupem do letadla nám oznámili, že jim prostě ta zavazadla musíme odevzdat. V rychlosti jsem tedy vyndala onu malou kabelku a nacpala do ní základní věci (doklady, peníze, kapesníky, balzám na rty – znáte to, my ženy někdy potřebujeme plno věcí.) Bohužel jsem zapomněla na klíče, což mi posléze způsobilo docela bolehlav. Zavazadlo bylo označené jako odbavené.

Přestupovala jsem v Athénách na letadlo do Soluně a tam patrně nastal ten problém. Jestli se kufr už nevešel nebo ho někde zapomněli – to nevím, v každém případě jsem v Soluni stála u toho pásu, který se zastavil a já jsem pochopila, že to potkalo i mě – moje zavazadlo nedorazilo. Nebyla jsem v tom sama, byla nás tam asi skupina deseti cestujících v různé fázi rozčarování, překvapení, rozčílení.

Je zvláštní, jak nám v hlavě naskakují dramata:

No ty kráso, já nemám šminky! Ale ani prádlo! No do prkenný vohrady, nechala jsem tam klíče od auta!

Klíče od auta mě dost potrápily, fakt jsem si nedokázala představit, jak dostanu auto z parkoviště u pražského letiště aniž bych předtím musela domů pro náhradní a pak zpět na letiště.

Na mě čekala před letištěm kamarádka, se kterou jsme měly odjet k moři. Neodjely jsme a požádaly personál na letišti ať nám kufr neposílají do místa, kde se budeme nacházet, protože to by, mezi námi, mohlo trvat déle než můj pobyt v Řecku. Domluvily jsme se s nimi, že si kufr na letišti vyzvedneme. Tvrdili, že přiletí prvním letadlem z Athén. Naštěstí létají denně asi tři letadla, takže byla velká šance, že se k moři dostaneme nadcházející den.

A dostaly!

Do časného rána jsme vzývaly všechny bohy na Olympu ať to přiletí ranním letem. Vyzkoušely všechny možné protekce a známosti. A kolem půl deváté zazvonil telefon s oznámením, že si kufr můžeme vyzvednout na letišti. JUPÍÍÍ!

Protože jsem v této situaci byla nováček, po návratu jsem začala zjišťovat, jestli je tohle možné. A JE!

• Pokud vám personál letiště oznámí, že vaše příruční zavazadlo musí odebrat, ano, mohou to udělat. Pokud se budete bránit, může to být důvod k tomu, že vás vyloučí z přepravy.
• Pohlídejte si, ať je zavazadlo řádně označené a máte k němu doklad.
• Počítejte s tím a promyslete si, zda máte důležité věci kam dát. Léky, peníze, klíče, elektronika, doklady. Pokud to jde, zavazadlo uzamkněte.
• Když takhle odebrané zavazadlo s vámi nepřiletí do cílové destinace, jděte k příslušné přepážce a oznamte reklamaci. Sepíší s vámi dokument, bude je zajímat o jaké zavazadlo se jednalo, kam ho mají dopravit, také potřebují nějaký kontakt na vás.
• Jedná se o tzv. „zpožděné zavazadlo“, které může být zpožděné až 21 dní. Poté je označeno jako ztracené a můžete žádat náhradu škody. V těchto 21 dnech máte nárok na proplacení potřebných věcí, které jste si museli koupit (pokud nejste ve své domovské zemi, tam se předpokládá, že se dostanete domů). Proto mějte účty od nákupů.
• Letecká společnost vám musí dopravit zavazadlo do vaší cílové destinace, ale zvažte, pokud budete někde poblíž letiště, zda pro vás nebude rychlejší si zavazadlo vyzvednout na letišti.
• Zvažte také, zda ten nejlevnější tarif je opravdu to pravé ořechové, zda připlatit si pár stovek nepřinese více klidu do vašeho cestování. Já už o tom tak budu přemýšlet…

Mezi cestovateli koluje řada rad a doporučení:

Říct, že kufr je plný elektroniky, nedávat ho do schránky nad hlavou, ale rovnou pod nohy na zem, nemít kufr ale spíše měkkou tašku a jiné. Těžko říct, zda to funguje nebo ne.

V každém případě je asi dobré vědět, že podobná situace může nastat a mít po ruce něco, kam si můžete přesunout důležité věci.

S láskou a přáním ať nic podobného nemusíte řešit!

Pavla