Řecké Velikonoce. Velká oslava jara, nového života, nových začátků. Pravoslavné Velikonoce jsou pro Řeky snad nejdůležitější svátek v roce. Náležitě se na ně připravují a slaví je trochu před a také trochu po nich. 😉
Termín pro Velikonoce se určuje dle Juliánského kalendáře, takže se většinou neshoduje s termínem, kdy je slaví katolíci a tedy i my. Snad jednou za 5 – 7 let propuká velikonoční veselí ve stejných dnech. Ale to, jak se slaví v Řecku a u nás – to se prostě nedá srovnávat.
Z vlastní zkušenosti vím, že my tyhle svátky bereme tak trochu vlažněji. Zato v Řecku propuká velikonoční šílenství dlouho dopředu. Pamatuji si, jak jsem tam jednou byla asi měsíc nebo i déle před Velikonocemi a celou dobu jsem poslouchala rozhovory a diskuse o tom, kam pojedou koupit to nejlepší maso, kam to půjdou slavit, vlastně se nemluvilo o ničem jiném.
Konají se mše a procesí. Z kostela si domů Řekové nosí oheň, se kterým udělají kříž nad vchodem do domu, aby byli ochráněni. Dlouho jsem si při pohledu na tyto šmouhy na domech říkala, co se jim to na omítce stalo?? Z jídla se připravuje především jehněčí, a protože už v Řecku počasí není tak strašné jako u nás a je tam již teplo a příjemně, snaží se všichni slavit venku. Z jehněčích vnitřností připravují polévku majiritsu.
Vajíčka barví jen na červeno. Červená proto, že symbolizuje Kristovu krev. Pak s těmi vajíčky chodí a vzájemně si je oklepávají – údajně tomu, komu se nerozbije, bude štěstí přát celý rok.
Na ostrově Korfu mají ještě jeden úžasný zvyk, o kterém jsem z jiných míst Řecka neslyšela. Vyhazují zde z oken a balkonů vázy s vodou. Samozřejmě se jedná o vázy k těmto účelům vyrobené, nikoliv rodinné drahocennosti z dědictví po babičce.
Stejně jako pro nás je i pro Řeky toto období vhodné k tomu, pořídit si něco nového na sebe. A tak se vyráží na nákupy.
Takže chcete-li se trochu přiblížit Řecku, navzdory tomu, že se na vás okolí bude dívat trošku divně, obarvěte vajíčka (prosím, ale jen na červeno), pokud seženete jehněčí, dejte si ho k nedělnímu obědu, zapijte dobrým řeckým vínem. Jo a jako aperitiv si dejte ouzo s kostkou ledu. A nebo pozvěte přátele a celou tuhle „trochu řeckou taškařici“ připravte pro ně. Jen s počasím to bude asi prekerka, venku se při 5 stupních nad nulou sedět nedá.
Takže KALO PÁSCHA KE KALI ANÁSTASI
ΚΑΛΟ ΠΑΣΧΑ ΚΑΙ ΚΑΛΗ ΑΝΑΣΤΑΣΗ
PS: Při českých Velikonocích jsem si koupila něco na sebe, při těch řeckých jsem něco nového koupila své kuchyni 🙂
Prkénko z úžasného olivového dřeva podstoupilo dlouho cestu z Kréty přes řecký ostrov v Plzni (o tom někdy příště) až ke mně domů. Dostalo se mu lázně z olivového oleje a teď jen čeká na to, kdy spolu zahájíme nějako kulinářskou show. Tradice se musí dodržovat a já mám doma další kus Řecka 🙂
Foto: internet, autorka