Velikonoce i Pascha – letos vše dohromady

Řecké Velikonoce! Pro Řeky snad nejdůležitější svátek roku. A někdy to Juliánský kalendář zařídí, že pravoslavné Velikonoce v Řecku se slaví ve stejném termínu jako ty křesťanské u nás. Vyjde to tak jednou za x let a velikonoční křepčení v Řecku pak probíhá ve stejném termínu jako u nás. Jen asi s větší intenzitou než u nás. Řekové Velikonoce velmi prožívají a slaví „s plným nasazením.“  🙂 Jde přeci o nový začátek, zmrtvýchvstání, symbol nového života.

První myšlenka, která nás napadne ve spojitosti s Řeckem, je modrá barva. Všude přítomná, klasický symbol Řecka, kombinace modré a bílé. Pokud jste si mysleli, že i pro velikonoční vajíčka to bude ta pravá- kdepak!  Červená a zase jen červená jako symbol  Kristovy krve.

Na řeckých stolech se pak objevuje různé pečivo, kde společným jmenovatelem je, že je tam zakomponované červené vejce.

Třeba takhle:

A nebo takhle:

Tuhle pohotovostní sadu dostala moje kamarádka Vlaďka vloni od své domácí paní Marie,  když trávila Velikonoce v Mirtosu na ostrově Kréta. Připomíná to naši  vánočku, že? A pokud by si někdo myslel, že v těch lahvičkách je voda, omyl! To je raki, oblíbená to pálenka na Krétě. 😉

Stejně jako my máme klasická velikonoční jídla, jako například velikonoční nádivku, i Řekové mají své oblíbené. Například se vaří  magiritsa, což je polévka z jehněčích drobů.  Jehněčí všeobecně se hojně objevuje na velikonočních stolech, zvláště pak jako rožněné. Souvislost to má s apoštolem Janem. Ježíš je Beránek boží a zemřel na kříži jako oběť za naše hříchy.

Dodržují se ale i jiné zvyklosti. Podívejme se například na to, jak to je se vztahy řeckých kmotrů a jejich kmotřenců.

Kmotr/kmotra je v životě řecké rodiny důležitý prvek. Není to jen tak jako že na zábavu, ale kmotr se musí o svého svěřence také starat, trávit s ním čas, kupovat mu dárky a samozřejmě v případě nějaké tragédie se o kmotřence postarat.

Křtiny jsou v rodině velká oslava a znamená to důležitý obřad v kostele. Poté následuje hostina.

A i o Velikonocích je třeba, aby se kmotr/kmotra trochu zviditelnili. Kmotr stojí po boku svého kmotřence celý život a v tomto velikonočním  období je třeba dohlédnout na vedení dítěte po té správné cestě a na jeho seznamování se s řeckou pravoslavnou církví.

Neexistují žádná daná pravidla, vše se mění zvyklostmi rodiny a je to rodina od rodiny jiné.  Samozřejmě také s ohledem na skutečnost, jakou sílu má  víra v dané rodině.

Mohou například svému kmotřenci koupit speciální oblečení, které se nosí v období Svatého týdne a Velikonoc. Nebo mohou darovat velikonoční svíci neboli lambadu. Tato tradice je v rodinách velmi oblíbená. Lambady se při velikonoční mši zapalují v kostele a nosí se domů a děti samozřejmě mohou využít svící, které se v kostele nabízejí. Ale ty jsou poměrné jednoduché a prosté. Takže je velmi žádané, podarovat nějakou speciální, vyzdobenou lambadu.

Neexistuje žádný návod, jak má kmotřenec se svými kmotry trávit velikonoční čas. Z pohledu církve se má kmotr přesvědčit, zda-li je duchovní cesta dítěte správná a v pořádku. Všeobecně je to ideální čas k tomu být spolu, strávit společný čas a posílit vzájemné pouto.

Ať už budeme slavit české Velikonoce nebo řecké nebo jiné, ať už budeme barvit vajíčka na červeno,  v cibulových slupkách nebo na ně lepit  obtisky, ať si dáme k obědu nádivku nebo jehněčí maso, ať si vyrazíme do přírody nebo na mši do kostela, jedno bude společné:

buďme šťastní v té formě oslavy, kterou jsem si zvolili, buďme s lidmi, se kterými je nám dobře, nechme se prozářit jarními paprsky (doufám, že budou) a přibrzděme hektický život všude kolem nás.

 JEN TAK SPOČIŇME A UŽÍVEJME SI KLIDU A PŘÍCHODU JARA !

KRÁSNÉ VELIKONOCE!

ΚΑΛΟ ΠΑΣΧΑ ΚΑΙ ΚΑΛΗ ΑΝΑΣΤΑΣΗ!