Z deníku mého psího kolegy – kapitola 2

Moji milí čtenáři, milovníci všeho řeckého,

jsem rád, že se s vámi mohu v tomto roce konečně pozdravit. Už dlouho jsem tady nedostal prostor si říct také něco k tématu, v podstatě jsem tady rok neštěk. Ona teta Vášeň mě dlouho nechtěla pustit k počítači,  no ale tak jsem si tuhle důrazně dupnul, resp. štěknul….. a vida, ono to jde!

Takhle jsem si dupnul …

A je to !

Mám za sebou poměrně náročnou zimu. Co vám budu štěkat! Letos dokonce i se sněhem. Jsem spíše jižní typ, takže mě ta bílá věc trochu rozhodila. Dokonce mě vyvezli i na hory! Noooo, jako dobrý, ale nožky jsem měl celé namrzlé, všechny čtyři. Nepomohl mi ani slušivý roláček, který jsem poctivě nosil.  Rozhodně se víc těším na cestu na ostrov, víte na ten opravdickej….

Jsem zvědavej, jak se mají mí kočičí i psí kámoši na ostrově. Občas na ně myslím, rád bych s nimi byl v kontaktu, ale je to těžký… Když jim štěkám, ať se naučí trochu chatovat nebo třeba skajpíček, kdepak! Ustrnuli ve fázi radostného faxování. Na to mě u nás v kanclu moc neužije. My už tady jedeme jiný level.

Ach jo… musím teda počkat až na osobní setkání, pak holt poštěkáme, jak jde život.

Zatím to přežívám ve své zimní pracovně.

Aby bylo jasno, já mám pracovny dvě. Zimní a letní.

Ta zimní je moc fajn, protože je v bezprostřední blízkosti kotle, tudíž zde mám velkou tepelnou pohodu.  Letní kancl je v opačném koutě a tam už takové teploučko není. Takže se tam v současné době zdržuji co nejméně. Letos jsem tam jednou zkusil krátký pobyt, ale kdepak, ještě to není ono!!

Rozdíl v mých pracovnách je zřejmý také z fotodokumentace, kterou jsem vám sem pořídil.

Ano, ta zimní má silnější a teplejší deku   🙂

Ale já jsem tady chtěl taky něco prásknout. Nevím, kdy se zase dostanu ke slovu, takže pro jistotu to napráším hnedka teď.  Minule jsem vám to popisoval, co se v kanceláři začne dít takhle  zjara.

Radost, těšení, bláznivé plánování a vykřikování, smíchu až na půdu, dohady, kdo na loď, kdo do letadla. No a co myslíte, už je to tady i letos! Já v tom naštěstí mám jasno. Já rozhodně na loď!  Už to tam mám očuchaný, takže vím, do čeho jdu.  Už se nám tady objevil i nějaký kufřík, který tam budeme transportovat.

PROSTĚ UŽ TO LETOS ZASE NASTALO !

A já si pro jistotu musím najít a zkontrolovat svůj plážový stan. Prostě budu muset opustit svoji vyhřátou kancelář a trochu se začít připravovat. Dát do kupy hračky a tak…  Ale já se připravuji rád a slibuji, že když mě teta Vášeň pustí na blog, tak vás o tom všem budu informovat.

PS: Kdyžtak se za mě přimluvte….  😉

Váš Čenda

Projektový manažér firmy triaelia a kámoš Řecké vášně