Máte vybráno nebo se chcete podívat do kuchyně?

Máte vybráno nebo se chcete podívat do kuchyně? Nejprve nevěřícně zvednete hlavu a chvíli špekulujete, jestli jste to opravdu slyšeli a nebo je to výsledek dlouhodobého pobytu na slunci.

Když vám dojde, že se vás ta milá osoba opravdu ptá, doporučuji neváhat ani na chvíli a do té kuchyně vyrazit. Máte totiž možnost poznat a ochutnat autentickou Krétu (či jiný kus Řecka) v té své nejpůvodnější verzi.

Všeobecně bych řekla, že lidé se rozdělují na ty, kteří jídlo řeší, baví je a chtějí poznat autenticitu a na ty, kteří to moc neřeší a prostě se potřebují najíst. Nebudu zmiňovat ty, kteří v podstatě trpí, protože několik dní nemají své oblíbené housky, knedlíky či něco jiného, typicky českého.

V podstatě nemám nic proti turistům,  kteří vyznávají stravování typu all inclusive a v některých případech to i chápu. Ale myslím si, že se prostě o něco připravují, že jejich pobyt v zemi není tak úplně kompletní.

Já sama patřím mezi ty, kteří rádi ochutnávají místní pokrmy, inspirují se a pak je zařazují do svého jídelníčku. S velkou a hlavně řeckou vášní 🙂 je pak připravuji i doma.

Letošní jarní pobyt na Krétě byl  ve znamení užívání si již poznaného a ochutnávání nového. Ve videu v závěru článku se pak můžete pokochat.

Takže když jsme navštívili oblíbené místo Lakos Beach, věděla jsem, že mě tady čeká nekonečná modrá hladina, lehce šplouchající vlnky, klid, ticho a…. taverna, která tam stojí taková jaksi opuštěná, obklopená stromovím s řvoucími cikádami.

Premiéra byla v tom, že jsme si letos hojně dopřávali řecké kuchyně právě tady, v tom bohem zapomenutém místě, kde položí již zmíněnou otázku a nabídnou k jídlu to samé, co budou mít k obědu/večeři oni sami.

A to je klíčové. Obecné doporučení, že stravovat by se měl člověk na cestách právě tam, kde jedí místní, kde to není vystajlované pro turisty, kde se vaří z domácích surovin,  platí! Jedině tak pozná tamější recepty a speciality.

Při mé řecké úchylce  mě  řecká kuchyně neskutečně baví, takže si jistě umíte přestavit, jak mi zazářily oči a už se ženu do kuchyně.  Paní domácí  tady nadzvedla pokličky od hrnců, kde  bublalo jehněčí maso, na několika pekáčích předvedla imam –  zapečené lilky s rajčaty a fetou, bureki, což jsou zapečené brambory s domácím sýrem a jiné dobroty. Upozornila, že v lednici jsou saláty, tzatziky a čerstvé ryby, které mužští ten den přivezli z moře. Takže chceš rybu, jasně, podívej se, vyber  si a za chvíli bude na talíři.

Tenhle koncert pro hrnce, pekáče a pánvičky se konal pokaždé, když jsme tam přijeli. Šup do kuchyně a už se nakukuje do hrnců.  Jen ten repertoár se měnil. Jehněčí maso vystřídalo kuřátko, pak zase játra připravovaná na víně. Je libo masové kuličky – není problém. Nebo chorta či saganaki z domácí graviery. Jasně, jen to chce chvilku počkat. A pokud je snad něco, co nemají připravené a máte na to chuť – ani to není problém. Oni to prostě připraví.

Kde se vám tohle podaří? V hotelovém rezortu určitě ne. Tohle je ta domácí Kréta bez přebujelého turismu, kde nemají žádnou obavu vás nechat nahlédnout pod pokličky doslova a do písmene, protože nic netají. Nic nešidí, jsou pyšní na to, co nabízejí. A nabízejí domácí kvalitu z vlastních zdrojů!

Když se najíte a máte pocit, že se do vás nevejde už ani sousto, je zvykem dostat v řeckých tavernách malou pozornost. Často to bývá ovoce, někdy malý dezert a také  nějaký ten digestiv.

Měla jsem hlášku, že se tam dává něco, co vlastně ani nevíme, co by to tak mohlo být. Základem byl řecký jogurt, ale na něm bylo cosi…. cosi tak nevýslovně dobrého, že mi to prostě nedalo a musela jsem se zeptat. A světe div se, úplně obyčejné hroznové víno naložené v sirupu. Výsledek byl ale famózní! Když jsem se ten den loučila, paní majitelka se s dcerou moc smály, že jsme z toho jogurtu všichni úplně zbláznění 🙂 Mezi námi – měla pravdu…

A to je další věc, která mě na řecké kuchyni baví, že je velmi jednoduchá, prostá. Mnoho jídel je z tak obyčejných surovin, že se ani nechce věřit…. ale ten výsledek stojí za to!

To vše bylo podbarveno dobrou náladou paní majitelky, která, i když měla před sebou večerní oslavu asi pro 70 lidí, neztrácela úsměv na tváři.

Ta oslava se chystala pro spolupracovníky z farmy, kteří jim pomáhali stříhat ovce.  Oni jsou tady totiž soběstační a vše se připravuje z vlastních zdrojů. Domácí sýr, domácí jogurt, k domácí chalvě z krupice se podává domácí zmrzlina….

Rodina tady žije ve velké soudržnosti a tenhle rodinný job je pro ně důležitý. K taverně  patří také několik apartmánů a návštěvníci si tady užívají božského klidu, domácí kuchyně „jak od maminky“ a věřím, že odjíždějí zrelaxovaní a odpočatí jako nikdy.

Paní majitelka a vlastně všichni okolo byli moc milí. Jen to focení dala jen paní domu, muži se najednou tak nějak „někam“ vytratili. 🙂  Při poslední návštěvě jsme se loučili, jako bychom se znali sto let. Všichni stáli na terase a dlouho za naším autem mávali.

Patří jim velký dík a velká vděčnost, že nám tenhle zážitek byl umožněn! 

Myslím, že mohu za všechny zúčastněné říct DĚKUJI a ΕΥΧΑΡΙΣΤΏ a že nebudu přehánět, když řeknu, že taverna Galini a přilehlé okolí je možné označit za malý ráj na tomto řeckém ostrově!

Pokud se vám někdy naskytne příležitost něco podobného zažít, neváhejte ani na vteřinu a jděte do toho!

K obrazové ochutnávce tudy

Foto: autorka se souhlasem majitelky taverny